Koníček nebo kůň?

Mým nejstarším a asi i největším koníčkem, čí přesněji koněm, jsou knížky. Čtu ráda a stále mám něco rozečtenéhoJ. 

Knížky kupuji minimálně, většinou odbornou literaturu nebo obrazové publikace, jsem však pravidelnou návštěvnicí několik knihoven. Když se mi dostane do ruky zajímavá knížka, tak si většinou půjčím i další od stejného autora. Někdy se jedná o knížky často půjčované a tak využívám jednu ze služeb knihovny a uvedené dílo si zarezervuji. Když se knížka vrátí, dostanu mailem upozornění, že je připravena, a mohu si pro ni zajít. Na některé tituly se čeká i delší dobu a tak se mi občas stane, že se postupně vrátí víc najednou a já mám doma slušnou zásobu jako právě nyní.  

Teď budu postupně zdolávat tuto hromadu, která měří 24 centimetrůJ Dvě z uvedených knížek jsou dál zarezervovány a tak mám na jejich přečtení jeden měsíc. 

Čtení je časově náročný koníček, naštěstí nesleduji televizní seriály (nyní s výjimkou Sanitky a Kriminálky Staré Město) a nejspíš bych ani neusnula, kdybych si před spaním nepřečetla několik stránek. U zajímavé knížky dokážu vydržet hodně dlouho a vůbec mi nevadí, že jdu spát třeba i o půlnoci (a to vstávám ráno v pět). 

Jak je vidět, opravdu čtu systematicky:-)           Zuzana