čtvrtek 27. dubna 2017

MOSSE Kate

se narodila 20. října 1961 v severní Anglii. Po studiu na Oxfordu strávila 7 let ve vydavatelství. V roce 1996 vydala svůj první román Eskimo Kissing o mladé adoptované ženě, která pátrá po své minulosti. V letech 1998-2001 byla výkonnou ředitelkou festivalového divadla Chicester. Roku 2005 dosáhla mezinárodního úspěchu s knihou Labyrint, která byla přeložena do více než 37 jazyků. Kate Mosse je spoluzakladatelkou a čestnou ředitelkou Orange Prize, ceny pro autorky kvalitních románů. Za svůj přínos umělecké tvorbě byla jmenována Evropskou ženou úspěchu. Autorka je vdaná, s manželem a dětmi žije střídavě v Sussexu v Anglii a ve francouzském Carcassonne. (text je z internetu)


Labyrint
Inteligentní historicko-dobrodružný román, štědrý v historickém rámci i v intimních ožehavých detailech… Středověký hlavolam, který upoutá od první stránky do posledního zákrutu dění…
Osm set let dělí od sebe hrdinky románu Labyrint, Alais a Alici, a přece se jejich osudy netušeně prolnuly. Obě jsou těsně spjaté s jeskyní Labyrintu, který symbolizuje pradávné hledání skutečného Grálu
S Alais čtenář prožívá křižáckou výpravu ve 13. století, kterou vede křesťanský papež proti křesťanům v dnešní jižní Francii, tehdejší Okcitánii, jež byla domovem svobodných knížectví; a to za vydatné pomoci severofrancouzských baronů, jimž se pod rouškou víry nabízí příležitost se dosud nezávislých území zmocnit.
Alice vstupuje do hry v 21. století – zdánlivě náhodou činí osudový objev; v očích novodobých dědičných nepřátel katarů, jak byli hanlivě nazýváni okcitánští „kacíři“, jí hrozí podobný osud jako Alais.
Kate Mosse, autorka Labyrintu, se od dnes módních autorů historicko-dobrodružných žánrů odlišila tím, že prostudovala stohy odborné literatury, takže sama válka proti katarům je pro čtenáře nejen napínavým dobrodružstvím, ale i studnou informací.

(text je z internetu)

Citadela
Hrobka
Čudákova dcera
Zimní přízraky

středa 26. dubna 2017

YARN ALONG 2017 - 17. týden

....pomocí háčku zpracovávám další klubíčko....


....knížka je napsaná napínavě, přesto se mi ze všech, které jsem od autora četla, zatím líbí nejméně, ale určitě ji dočtu...

Průběžně doplňuji další údaje k předkům, snažím se dohledat třeba svatbu či úmrtí.

pátek 21. dubna 2017

YARN ALONG 2017 - 16. týden

....dodatečně....nebyla chuť a energie....neháčkovala jsem ale četla:-)


....moc hezká knížka a snad už opět vezmu háček do ruky......

Ani jsem nebádala a to už je co říct......

středa 19. dubna 2017

MÁTÉ Ferenc

se narodil v Transylvánii, do Ameriky utekl v jedenácti letech, kdy byla maďarská revoluce rozdrcena sovětskými tanky. Vyrůstal ve Vancouveru a žije v Kalifornii, Paříži, Římě, na Bahamách a New Yorku. Pracoval na železnici a jako stavitel lodí, byl fotografem, plavčíkem a knižním redaktorem. Je autorem 16 knih přeložených do dvanácti jazyků. (text je z internetu)
Toskánská vinice Sen milovníka vína
Důvěrné a veselé autobiografické vyprávění o tom, jak dva troufalí Newyorčané proměňovali opuštěnou ruinu v pohádkový domov a světoznámé vinařství. 
V Toskánské vinici putujeme spolu s Mátéovými - malířkou Candace a spisovatelem Ferencem - po klikatících se, cypřiši lemovaných toskánských silničkách až do starobylého horského městečka Montalcina, které je domovem proslulého Brunella. Zde Mátéovi kupují klášter ze 13. století na kopci obklopeném 60 akry lesů, olivových hájů a potenciálních vinic. Ferenc Máté nás provádí nejrůznějšími příhodami a nehodami, které přináší rekonstrukce osm set let starého domu a budování vinařství, od krocení splašeného traktoru, přes výsadbu 15 akrů vinic a Vendemmii - první sklizeň, následovanou vzrušující výrobou vína, po zápolení se soptícími kvasnými káděmi. Slavní vinařští sousedé, jako například Angelo Gaja, přitom Mátéovy postupně zasvěcují do tajemství pěstování těch nejlepších hroznů a výroby jedinečných vín. Mátéova vína si okamžitě získala mezinárodní věhlas, včetně neuvěřitelných 90 až 92 bodů od časopisů Wine & Spirits a Wine Spectator. Znalci jako Steven Spurrier a Jancis Robinson vyzdvihují jejich "osobitou a nezapomenutelnou chuť" i skutečnost, že jsou "výmluvným vyjádřením své unikátní autentičnosti" a "odměnou každého sběratele". Vysoce respektovaný newyorský obchodník s víny Morrell nazval jejich Syrah "skutečným klenotem mezi víny" a označil ho za "Italské červené víno roku 2007". Chcete-li okusit sladkou chuť úspěchu na nejromantičtějším místě na světě, začtěte se do Toskánské vinice. (text je z internetu)
Toskánské kopce

GAVALDA Anna

(nar. 1970) pochází z početné rodiny. Její rodiče se roku 1968 odstěhovali z Paříže a přesídlili do starého opatství na venkově. Anna tu se třemi sourozenci prožila krásné dětství. Ve čtrnácti letech, po rozvodu rodičů, ale nastupuje do internátní katolické školy. Pak následovalo studium moderní literatury na Sorbonně.
Později zkusila mnoho zaměstnání ( prodavačka, uvaděčka, pokladní, hosteska a redaktorka svatebních oznámeních). Učila francouzštinu v soukromé základní škole, překládala románky z řady Harlekýn a psala reklamní texty pro Carrefour.
Má dvě děti, Louise a Félicité. Vedle literární tvorby se věnuje i psaní pro časopisy (Télérama, Elle). Je členkou poroty Festivalu kreslených seriálů v Angouleme.

(text je z internetu)

Lepší život
Mathilde je 24, žije v Paříži v podnájmu s dvěma spolubydlícími a místo studia píše PR články pro firmu svého švagra. Říká, že je šťastná, ale vždycky se musí napít, aby si to připomněla. Jednoho dne zapomene v kavárně kabelku. Stane se zázrak: tašku vezme podivný muž, nehezký, venkovský typ s neobvykle přímým vyjadřováním a vrátí ji Mathilde naprosto nedotčenou. O několik měsíců později se právě kvůli tomuto muži rozhodne změnit svůj život.

Yannovi je 26. Lepší vzdělání už mít nemůže, ale zatím nenašel práci. Živí se proto jako prodavač a očekává lepší zítřky. Neříká, že je nešťastný, ale často, když přechází po mostě nad Seinou, si představuje, že skočí dolů a utopí se. Jednoho dne ho soused pozve za odměnu na večeři. Za pár hodin se právě kvůli tomuto muži rozhodne změnit svůj život.


Dva příběhy dvou mladých lidí naší doby, sytých, ale vyhladovělých, uhlazených, dobře vychovaných,
ale rozzlobených a nespokojených, kteří se rozhodnou radikálně změnit svůj život i s tím rizikem, že se dopustí omylu, než aby žili jako doposud. 

(text je z internetu)

Čtivá knížka:-)

STARR Mel

se narodil a vyrostl v Kalamazoo v Michiganu. Po studiu na Western Michigan University – studoval středověké lékařství a středověkou angličtinu – získal v roce 1970 magisterský titul a posléze vyučoval dějiny na státních školách v Michiganu, z toho pětatřicet let v Portage. Do důchodu odešel v roce 2003. S manželkou Susan mají dvě dcery a sedm vnoučat. Žije v Michiganu.
„Než jsem to zkusil jako spisovatel, učil jsem třicet devět let dějepis. Tou zkušeností jsem získal větší úctu k učitelům a profesorům, kteří se usilovně snažili vpravit trochu moudrosti do mé mladistvé mysli.“

(text ji z internetu)

Zločin u kostela
Hugh de Singleton, lékař a bailiff na panství lorda Gilberta Talbota, stojí před novým záhadným případem. Noční strážný městečka Bampton je nalezen mrtvý nedaleko kaple svatého Ondřeje. Vše nasvědčuje tomu, že jeho smrt má na svědomí divoké zvíře, ale Hugh má jiný názor. Podrobné pátrání ho zavede na stopu dalšího zločinu. Detektivní román se odehrává ve středověké Anglii v oblasti Oxfordska.
(text ji z internetu)

Neklidné kosti
Inkoustová stopa


Určitě si půjčím i další knížky tohoto autora:-)

středa 12. dubna 2017

YARN ALONG 2017 - 15. týden

....během minulého týdne jsem stačila přečíst dvě knížky - Co mě naučil tučňák a Erbenovu Kytici, vybrala jsem si knížku z půjčených a začnu ji číst dnes večer.....



....pletací jehlice jsem vyměnila na háček a pomaličku přidávám řadu po řadě - musím si šetřit ruce a pravé rameno.....

 Aktuální číslo dohledaných a zadaných osob je 7 171, ale to bude během chvíle minulostí, určitě budu večer pátrat ve starých matrikách a třeba někoho najdu:-)

ERBEN Karel Jaromír

byl sběratel a vydavatel folklórních textů, starých literárních památek a archivních dokumentů, překladatel a básník.Narodil se roku 1811 v Miletíně. Pocházel z chudé venkovské rodiny. Na svět si přinesl chatrné zdraví, stejně jako jeho sourozenci, z nichž skoro všichni zemřeli v útlém věku.

Studoval v Hradci Králové a v Praze. Právnické vzdělání ho sice vzdalovalo od literatury, ale seznámení s Františkem Palackým mu umožnilo dostat se k takovým zaměstnáním, která byla bližší jeho zájmům. Pracoval jako sekretář Českého muzea a od roku 1851 jako archivář města Prahy byl pomocníkem F. Palackého. Jeho život byl poznamenaný nemocemi a starostmi o hmotné zajištění rodiny. Zemřel koncem roku 1870 v Praze.

Vedle historických dokumentů vydával díla staré české literatury, např. „Sebrané spisy české“ od Mistra Jana Husa, vydával i překlady starých děl ruské literatury – „Nestorův letopis ruský“, „Slovo o pluku Igorově“. Podílel se na vydání druhého dílu „Výboru z literatury české“.

Důležitost a těžiště svého zájmu však spatřoval ve folklóru, především v českých lidových písních. Erben pořádal hojné cesty na venkov, které mu umožňovaly sbírat lidovou slovesnost. Vydal „Písně národní v Čechách I.-III“. (1842-45) – první vydání nemělo žádné vyhraněné členění, druhé vydání bylo podstatně rozšířeno a vyšlo pod názvem „Prostonárodní české písně a říkadla“ (1864). V tomto vydání jsou již písně rozčleněny podle období lidského života, podle období roku atd. Karel Jaromír Erben sbíral i lidové pohádky a pokusil se o vydání jakousi slovanskou čítanku „Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních“ (1865), kterou vydal znovu ve zkrácené podobě r. 1869 „Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských“. K. J. Erben byl podnícen evropským rozvojem studia lidové slovesnosti, zvláště mu byli za příklad bratři Grimmové. Erben byl přesvědčen, že národní literatura by měla vycházet z etnického základu, který je obsažen v lidových písních, pověstech a zvycích.

Mnoho práce vložil Erben do připravovaného souboru českých pohádek, jako celek vyšly až roku 1905 pod názvem České pohádky (např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda…). U Erbena dostala pohádka pevný tvar, nejedná se o pouhé improvizování lidového vyprávění s nahodile řazenými motivy.

Karel Jaromír Erben napsal jednu jedinou básnickou sbírku – Kytice (1853). Erben ve sbírce vychází z pověstí a bájí. Básně jsou baladicky laděné. Erbenova Kytice byla pociťována jako odkaz na lidské a národní hodnoty, ohrožené bachovským absolutismem.

(text je z internetu)

Kytice
Tato básnická sbírka byla oblíbenou knížkou mojí babičky, četla jsem ji několikrát a letos ji přečetla znovu do Čtenářské výzvy 2017.

MICHELL Tom

se narodil na venkově v jižní Anglii, kde si vypěstoval lásku ke zvířatům, ptákům a rostlinám. Po tom, co žil v Argentině se vrátil domů a usadil se v Cornwallu, kde pomáhal v rodinném podnikání, kde pečuje o malý pozemek,který nazývá "dobrá Cornwallská půda" a zpívá s místním sborem.
Je amatérský umělec a ve volném čase maluje objekty z divoké přírody okolo jeho domova, zejména dravé ptáky. Rád také ukazuje, jakým způsobem mohou lidé žít v dnešním světe.
Je ženatý a má 4 děti a 3 vnoučata. 
(text je z internetu)
Co mě naučil tučňák
Jedinečný, silný životní příběh o nevídaném vztahu mezi mladým učitelem a tučňákem. Pro všechny, kteří kdy snili o tom rozumět řeči zvířat. 
Dvacetiletý Tom Michell, toužící po dobrodružství, přijme místo učitele na prestižní argentinské internátní škole. Během svého výletu do Uruguaye zachrání tučňáka uvězněného v ropné skvrně. Ten den se jeho život navždy změní. Pták, který dostane jméno Juan Salvador, odmítá mladého učitele opustit a jemu tak nezbývá nic jiného, než svého nového „domácího mazlíčka“ propašovat přes hranice a vrátit se s ním zpět do školy. Tučňák se samozřejmě brzy dostává do centra pozornosti. Stane se z něj nejen maskot ragbyového týmu, důvěrník paní domácí, spoluhostitel Tomových party, ale také nejokázalejší plavecký trenér ve světových dějinách. Navzdory těžkým časům peronistické vlády, hrozivé ekonomice a politickým bojům Juan Salvador všechny kolem sebe rozveseluje. 

(text je z internetu)


středa 5. dubna 2017

YARN ALONG 2017 - 14. týden

...stejné pletení, věnovala jsem se jiným aktivitám a na pletací jehlice nezbýval čas....


...knížka přečtená za jeden den:-), rychle ji vrátím pro dalšího čtenáře. Dočetla jsem Zelenou ratolest  začala číst třetí díl trilogie Šarlatové zrnko (ale musím se přiznat, že morytáty dostaly přednost:-) )

Počet dohledaných osob doplněných do programu, ve kterém sleduji předky a příbuzné,  již překročil sedm tisíc:-)

úterý 4. dubna 2017

McBAIN, Ed

Americký spisovatel a scénárista Evan Hunter, rodným jménem Salvatore Lombino (15. října 1926, New York – 6. července 2005, Weston, Connecticut) přijal svoje nové jméno (nejen jako pseudonym, ale i v životě) v roce 1952 na radu vydavatele, že anglosasky znějící jméno „se bude prodávat“ lépe. Pod jménem Lombino publikoval do té doby, jenom několik povídek. 
Svá díla však psal i pod řadou pseudonymů. „Serióznější“ výtvory zpravidla pod jménem Evan Hunter. Uznání si vydobyl románem Džungle před tabulí (The Blackboard Jungle; 1954) z prostředí americké střední školy. Napsal též scénář k filmu Alfreda Hitchcocka Ptáci (The Birds). Do paměti čtenářů se však nejvíce zapsal pod pseudonymem Ed McBain jako tvůrce cyklu detektivek o 87. revíru, v jehož více než pěti desítkách románů zachycuje příběhy policisty Steva Carelly a jeho kolegů ze smyšleného amerického velkoměsta Isoly, nápadně se podobajícího autorovu rodnému New Yorku. Dále je třeba připomenout jeho floridské detektivky s hlavním hrdinou advokátem Matthew Hopem, které také došly velkého čtenářského uznání. McBainovy detektivky vynikají faktografickým realismem, vypravěčskou lehkostí a pozorovatelským talentem s nimiž autor vykresluje množství figurek svého velkoměstského panoptika. Některé jeho romány byly použity jako předlohy detektivních seriálů (např. Colombo). Jeho dalšími autorskými pseudonymy byly Hunt Collins, Ezra Hannon, Richard Marsten, John Abbot a Curt Cannon.


čtvrtek 30. března 2017

Hůlová Petra

 je česká spisovatelka. Po maturitě na gymnáziu a neúspěšném pokusu studovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy studovala kulturologii na Filozofické fakultě téže univerzity, později přidala i mongolistiku. V letech 2000 až 2001 pobývala v Mongolsku, kde se odehrává děj jejího prvního románu, Paměť mojí babičce, jenž autorku proslavil. Pobývala také ve Spojených státech amerických, kde se odehrává děj její knihy Cirkus Les Mémoires. V současnosti studuje kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v doktorandském programu. Od roku 2007 pravidelně přispívá do časopisu Respekt. Žije v Praze.
(text je z internetu)

Paměť mojí babičce
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové je mimořádně vyzrálým prozaickým dílem. Jeho děj se odehrává v Mongolsku, osou příběhu je strhující vyprávění žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily, protrpěly. Kniha je psána živým jazykem s množstvím místních slangových výrazů, vtahujících čtenáře do neopakovatelné atmosféry života v Mongolsku. 
(text je z internetu)

středa 29. března 2017

Hawkins Paula

narozena 26. srpna 1972, je britská spisovatelka. Narodila se a vyrůstala v Harare, Zimbabwe. Její otec byl profesorem ekonomie a finanční novinář. V roce 1989 se přestěhovala do Londýna a později studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu. Pracovala jako novinářka pro The Times. Poté pracovala pro řadu nakladatelství na volné noze a napsala knihu finančního poradenství pro ženy, The Money Goddness. Kolem roku 2009 začala psát romantické komediální fikce pod názvem Amy Silver, napsala čtyři romány, včetně Vyznání Neochotného Recessionisty. Její nejprodávanější román Dívka ve vlaku, byl složitý thriller s tématikou domácího násilí, zneužívání alkoholu a drog. Román ji zabral 6 měsíců psaní, kdy byla v obtížné finanční situaci a musela půjčit od svého otce, aby bylo možné knihu dokončit. Nyní žije v jižním Londýně. (text je z internetu)
Dívka ve vlaku
Čtou: Tereza Bebarová - Megan, Petra Špalková - Rachel, Lucie Pernetová - Anna

Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc? Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…(text je z internetu)


Měla jsem v knihovně zamluvenou knížku, ale když jsem v polici uviděla audioknihu, hned jsem po ní sáhla:-)  Poslouchala jsem po chvilkách, příběh má nečekané rozuzlení....

YARN ALONG 2017 - 13. týden

V knihovně jsem přišla na řadu a mohla si půjčit další knihu Roberta Galbraitha - Ve službách zla. Je to třetí případ Cormorana Strika a přečetla jsem ho téměř jedním dechem a už se těším na další:-)
Do čtenářské výzvy čtu prvotinu autorky Petry Hůlové...


...pletu stále stejný projekt, ale klubíčko je čím dál menší:-)....

Aktuálně mám dohledaných 6 790 osob v 2 336 rodinách:-)

Na paličkování jsem zakončila vláčku a začala paličkovat ze zbytků příze navinutých na paličkách vánoční ozdobu. Chtěla jsem upaličkovat kuřátko, ale neměla jsem s sebou žlutou přízi, také mám na paličkách různé zbytky, tak je nejdřív zpracuji. 

středa 22. března 2017

YARN ALONG 2017 - 12. týden

....poslouchám ještě audioknihu z minulého týdne a jsem moc ráda, že jsi si ji půjčila. Přečetla jsem Nebeský strom a nyní čtu volné pokračování dobrodružného románu.....


....na pletenině přibylo pár řad, pletu hlavně při televizi a na ni se dívám minimálně, proto mi to tak dlouho trvá:-)

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce, už ji budu dokončovat. Snad budu mít na paličky a herduli víc času. Dostala jsem krásné podvinky k Velikonocům:-)

Stále přidávám jména a data do programu, ve kterém eviduji své předky a příbuzné:-) mám už 6 620 osob ve 2 270 rodinách:-)

Pargeter Edith

* 28. 9. 1913 - + 14. 10. 1995
Edith Mary Pargeter je anglická spisovatelka welškého původu, autorka zejména historických a detektivních románů, bohemistka a překladatelka z češtiny. Po absovování gymnázia pracovala jako asistentka v lékárně, za 2.sv. války vstoupila do Královského námořnictva, jako „wrenka“( byla vyznamenána medailí Britského imperia za službu vlasti) a po odchodu z armády se začala věnovat psaní. Nikdy navštěvovala vysokou školu, byla samouk, Birminghamská Universita jí udělila čestný titul magistra.
Její první knihy byly válečné romány, těžily ze služby v armádě, nicméně výraznějšího ohlasu se dočkala v 60. letech historickou trilogií Nebeský strom, Zelená ratolest a Šarlatové zrnko a zejména se pak prosadila řadou historických detektivek s postavou bratra Cadfaela, napsanou pod pseudonymem Ellis Petersová.
Napsala pod různými pseudonymy (John Redfern, Jolyon Carr, Peter Benedict) více jak 70 knih a mimo to, protože si oblíbila jak Prahu, tak i naši kulturu a literaturu, se naučila dobře česky natolik že dokonce naše spisovatele překládala do angličtiny (např. Nerudu, Hrabala).
Celý svůj život v podstatě prožila v rodném kraji – v hrabství Shropshire, kde také zemřela v roce 1995 ve věku 82 let po mrtvici.
(text je z internetu)

Nebeský strom
Zřejmě nejúspěšnější historický román známé anglické autorky líčí na barvitém pozadí Anglie počátku 13. století umělecký růst i životní tragédii mladého sochaře a stavitele Harryho Talvace, obdařeného výjimečným nadáním i věrnou láskou milované Gilleis, opakovaně však stíhaného nemilosrdným osudem. Pargeterové se v dramatickém ději - rozvíjeném dále v románech Zelená ratolest a Šarlatové zrnko - zdařilo podat působivý příběh lásky a přátelství a zároveň vykreslit středověkou Anglii v široké škále jejích živých a přesvědčivých podob.
(text je z internetu)

Zelená ratolest
Druhá kniha trilogie, volné pokračování Nebeského stromu.
Mladý Harry Talvace, syn stavitele stejného jména, jenž ve službách Ralfa Isambarda postavil v Parfois velký chrám a byl svým žárlivým patronem poslán na smrt, byl vychován na dvoře velšského prince Llewellyna. Hluboko v srdci nosí touhu po pomstě, a když se zaplete do tragédie, jež postihla Llewellynovo manželství, vydá se sám na Parfois pomstít otcovu smrt. Na cestě se setká s dívkou Aelis, která mu ochotně pomáhá a je rozhodnuta čekat, až se z výpravy vrátí. Harry se s obávaným šlechticem utká, ale souboj nedopadne podle jeho představ. Když propadne kouzlu starého válečníka, události dostanou nečekaný spád, a po čase zjistí, že nepřátelství je stejně spletité jako láska a že bude muset své mínění o lordu z Parfois přehodnotit.

(text je z internetu)

Devátá Ivanka

se narodila se v roce 1935. Čtyřiatřicet let byla herečkou v Realistickém divadle. Jejím prvním manželem byl herec Miloš Hlavica, druhým taktéž kolega – Josef Vinklář. V posledních letech je úspěšnou spisovatelkou.
(text je z internetu)

Jen jednou mladá  
Mladá herečka Helena Stavinohová právě ukončila divadelní fakultu a nastoupila do svého prvního angažmá. Má dobře proříznutou pusu a hlavu plnou ideálů. A když ji zahrne svou pozorností slavný, uhrančivý a všemi obdivovaný herec Erik Appelt, bezhlavě se do něj zamiluje...
(text je z internetu)

středa 15. března 2017

YARN ALONG 2017 - 11. týden

....ještě mi zbývá dočíst knížka z minulého týdne. Poslouchám další audioknihu - Dívku ve vlaku. Knihu jsem si chtěla přečíst, proto jsem ji měla zamluvenou a čekala jsem, až přijdu na řadu. Když jsem do hudebního oddělení vracela půjčenou audioknihu, našla jsem v regálu zvukovou verzi - hned jsem po ní sáhla:-) A prý je i film:-)


Po chvilkách pletu nákrčník, příze je tenká a skoro nepruží, na jehlici mám hodně ok a tak mi pletenina přibývá velmi pozvolna.

Dnes jsme se neplánovaně zastavili u jednoho letitého manželova známého, chtěla jsem si ověřit údaje o jeho rodičích - je to můj osmý bratranec:-), máme společného 7xpra dědečka:-) a je to vlastně současný nositel příjmení:-) - tak jsem to tušila správně. Byla jsem mile překvapena, měl pochopení pro můj koníček a všechny údaje mi poskytl:-) Slíbil mi, že s podívá po dalších materiálech, které má doma. Tak se mám na co těšit. 

Kocourovi bylo včera deset měsíců - měla bych ho zvážit, ale před chvílí jsem ho pustila ven:-)

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce. 

pondělí 13. března 2017

Doležalová Marie

se narodila v Karviné, základní školu absolvovala v Trutnově. V roce 2007 maturovala na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, 6. ročník dokončila v roce 2009. Na první pokus se ale na tuto školu nedostala, pak se ovšem zúčastnila konkurzu na chystaný televizní film Jiřího Krejčíka. Roli sice nedostala, ale začala na sobě víc pracovat, i s pomocí Yvetty Kornové. Po dobu studia hrála v představeních Divadla Konzervatoře. Poté byla členkou souboru Strašnického divadla a hrála ve svém vlastním muzikálu Krysy.
 Je členkou hudební skupiny "Olats otesoc" (pozpátku Coseto stalo), jejíž základ tvoří spolužáci z konzervatoře, pro kterou skládá písničky. Koncerty kapely se vyznačují humorem, různými převleky a hereckými čísly.
 Marie Doležalová píše blog Kafe a cigárko o životě herečky, který získal Literu za blog roku v rámci cen Magnesia Litera 2015.
(text je z internetu)

Kafe@cigárko
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas?
 Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle.
 Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat.
 Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová.
 A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!
(text je z internetu)


V knihovně jsem na půjčení čekala v pořadí víc jak rok a půl, knížka jsem přečetla s velkou chutí:-) a líbila se mi.


pátek 10. března 2017

LARSSON Åsa

Pochází z Kiruny, malého městečka na severu Švédska. Než se začala věnovat psaní, pracovala jako daňová poradkyně. Svým prvním kriminálním románem s názvem Sluneční bouře vzbudila ve Švédsku čtenářský zájem
a získala ocenění za nejlepší debutový kriminální román. Stejný ohlas měly i její další detektivní romány, tvořící dohromady sérii, kterou spojuje postava Rebecky Martinssonové. Knihy Åsy Larssonové byly vydány již v patnácti zemích. Autorka žije se svými dvěma dětmi na jihu Švédska, v blízkosti Gripsholmu.
(text je z internetu)

Sluneční bouře
čte Jana Stryková
Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za dramatických okolností opustit a odejít do Stockholmu, kde pracuje jako daňová poradkyně. Nyní se vrací zpět, aby pomohla své dávné přítelkyni Sanně, jejíž bratr byl hrůzným způsobem zavražděn v kostele náboženského společenství, které kdysi založil. Krásná a zranitelná Sanna potřebuje Rebečinu pomoc, aby se očistila od podezření, jež na ni padlo po bratrově smrti. Rebecka se ocitne před nelehkým úkolem. Při hledání vraha se bude muset vypořádat nejen s policejními postupy, ale bude nucena čelit i dohadům kolujícím uvnitř uzavřené a vyděšené komunity. Bude muset zapátrat hluboko ve své paměti a ve svém svědomí, aby se postavila čelem k temnému tajemství, které za sebou v Kiruně zanechala a které je ukryto pod rouškou všeobecného mlčení. A bude se muset postavit vrahovi, jehož úmysly je těžké odhadnout... 
(text je z internetu) 

středa 8. března 2017

YARN ALONG 2017 - 10. týden

....přepočítala jsem potřebný počet ok, nahodila je na kruhovou jehlici a po chvilkách pletu z buretového hedvábí. 


Jedna z rozečtených knih, nosím ji s sebou v kabelce a čtu na různých místech, abych si zkrátila čekání.  Druhou rozečtenou knihu Kafe@cigárko od Marie Doležalové mám na nočním stolku a čtu ji před spaním. (V knihovně jsem na ni čekala víc jak rok a půl.)

Stále přidávám jména a data předků:-) 

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce. Přivezla jsem si podvinky na košíčky pro velikonoční vajíčka. Chybí mi nejvíc čas, už začala práce na zahradě a večer bývám unavená. 

Stále se nemohu zbavit kašle. Odpoledne jsem si koupila čaj na průdušky, snad zabere. Pokud někdo máte osvědčenou léčebnou metodu, budu ráda za každou radu. Podle lékaře mám plíce a průdušky bez nálezu, dokonce přemýšlím, zda to není nějaká alergie.

pondělí 6. března 2017

LÄCKBERG Camilla

Andělíčkářka
čtou: Zdeněk Junák, Sylva Talpová

Osmý případ Eriky Falckové a Patrika Hedströma O Velikonocích roku 1974 zmizela z ostrova Valö poblíž Fjällbacky rodina Elvanderových. V jídelně bylo prostřeno ke svátečnímu obědu, ale u stolu našli jen roční dceru Ebbu. O mnoho let později se Ebba do téhož domu vrací s manželem. Rozhodli se, že dům zrekonstruují, sotva však s opravami začnou, pokusí se někdo jejich dům podpálit. A když Ebba a Marten odstraní podlahu v jídelně, najdou pod prkny zaschlou krev. Zdá se, jako by jim zlo z minulosti bylo stále v patách. Při vyšetřování žhářského útoku Patrik Hedström a jeho kolegové neustále narážejí na starý, nevysvětlitelný případ zmizení. Ten velmi zajímá i Patrikovu ženu Eriku, která o záhadě chce napsat knihu. Nezbývá než se společně pustit do náročného pátrání. Dočká se letitá záhada konečně svého rozuzlení?
(text je z internetu)

čtvrtek 2. března 2017

Háčkovaná minitaštička na mobil

Musela jsem si koupit nový mobil, u starého se mi nafoukla baterie a roztrhla zadní kryt. Už byl letitý a nemělo cenu ho dávat opravovat.  Výběr byl velké dilema - tolik různých značek, modelů.....tak jsem si sepsala požadavky co od nového mobilu očekávám a podle toho zvolila - snad jsem vybrala dobře a přiznávám, že jsem se radila s více lidmi:-)

Mobil má pouzdro a na obrazovce nalepené tvrzené sklo, potřebovala jsem však něco pro jeho snadnější přenášení, kapsy totiž většinou nemám:-)


Vyhrabala jsem v syslírně přízi značky Camilla, použila jsem háček číslo 3. Návod nemám, háčkovala jsem z hlavy. I knoflíček je vybraný z letitých zásob:-) Vše je háčkované vcelku, ucho je přiháčkované, nic jsem nesešívala, pouze zatáhla konečky příze a přišila knoflík.

Začínala jsem to okének ze tří řetízkových ok a dlouhého sloupku - viz. starší příspěvek. Délka přizpůsobená velikosti mobilu.


Mezi skupinkami ze tří dlouhých sloupků není řetízkové oko. Háčkovala jsem v kruhových řadách, ale každou řadu jsem otáčela, aby pak nebylo přepnutí znatelné. V potřebné výšce jsem začala po stranách ujímat na "klopu".


Abych nemusela přecházet poslední skupinku pevným okem, použila jsem "fígl", který jsem se naučila při háčkování různých deček.


Poslední skupinku v řadě uzavírám postupně - nahodím na dlouhý sloupek, protáhnu nit okem předchozí řady a všechna oka nechám na háčku, stejně připravím i druhý a třetí dlouhý sloupek a teď je postupně od konce uzavřu. Nahodím a protáhnu dvě oka, znovu nahodím a znovu protáhnu dvě oka opakuji až mi zbude na háčku jedno očko. Může se takto uzavírat i víc dlouhých sloupků než jenom tři:-)  Z detailu fotografie je vidět, že to není tolik znát než když se přechází pevnými oky.

Minitaštička má z krátkých sloupků uháčkované ucho pro lepší držení nebo k navléknutí na zápěstí ruky. Řada je z pěti krátkých sloupků do požadované délky. 


Moje čtení v roce 2017 - shrnutí za únor 2017

Nejkratší měsíc v roce, přesto jsem přečetla sedm knih, od počátku roku to je tedy 23 různých knižních děl. Čtenářkou výzvu mám splněnou na 75 % a tři knížky mohu zahrnout do "mého druhého kola". Další knížku do výzvy jsem dočetla dnes, mám také rozposlouchanou jednu audioknihu. 
Na nočním stolku už mám opět půjčenou slušnou zásobu čtení:-) Zrovna přemýšlím, po jaké knížce sáhnout jako první:-)

Thompson Walker Karen

je absolventkou Kalifornské univerzity a programu tvůrčího psaní Columbijské univerzity. Narodila se a vyrostla v San Diegu, nyní žije v Brooklynu a pracuje ve vydavatelském průmyslu. Po tři roky vstávala časně a každé ráno hodinu pracovala na svém románu, než vyrazila do práce, aby přijímala a vydávala knihy jiných lidí.
(text je z internetu)

Věk zázraků
Téma románu je pozoruhodně aktuální ve světle událostí, které se odehrály v Japonsku. Nyní víme, že mohutné zemětřesení, jež zemí otřáslo 11. března 2011, posunulo planetu o několik palců z její osy, čímž se pozemský den o zlomek sekundy zkrátil. V románu Věk zázraků, vyprávěném hlasem jedenáctileté kalifornské dívky Julie, otřese planetou zemětřesení, které však způsobí opačný efekt...

Apokalyptický příběh očima jedenáctileté dívky, která se jednoho rána vzbudí a zjistí, že svět se začal zpomalovat. A dny se prodlužují a prodlužují…

(text je z internetu)

YARN ALONG 2017 - 9. týden

...opět s malým zpožděním...

Čtu další knížku do Čtenářské výzvy 2017 - děj se odehrává v budoucnosti - není to můj oblíbený žánr a tak mi přečtené stránky přibývají pomalu....


Vytáhla jsem klubíčko ze syslírny a upletla zkušební vzorek. Dlouho jsem přemýšlela co z buretového hedvábí, mám jenom dvě klubíčka, nakonec jsem vybrala nákrčník podle návodu na blogu VS. Plést budu na slabších jehlicích, tak ještě raději přepočítám oka potřebná na konkrétní obvod.

Na paličkování se snažím naučit vláčku:-)

Opět se zvýšil počet dohledaných osob a událostí v mém stromě života:-), tak jsem vymyslela a nakonec založila další blog, kam budu vkládat podklady pro rodinnou kroniku a své vzpomínky......zní to hrozně, stoletá ještě nejsem a celebrita už vůbec ne:-).
Inspirovala jsem se knížkami Věry Finy Máma a Velká máma. Možná to je i tím, že si občas s kolegy či přáteli vyprávíme, co bylo, kam jsme chodili, co si kupovali.....někdy to odstartuje seriál v televizi, někdy přečtená knížka......možná, že to máte také tak:-)

pátek 24. února 2017

Craigová Alison

je populární skotská publicistka. 

Co tě nezabije...
Kniha psaná formou deníku popisuje humorné situace těhotné ženy, narození dítěte a zážitky nové rodiny:-) 


úterý 21. února 2017

YARN ALONG 2017 - 8. týden

....další knížka do Čtenářské výzvy 2017 pro splnění bodu "kniha psaná formou deníku"....je čtivá a hodně se u ní nasměji:-)  O víkendu jsem stihla přečíst Loď v Bretani, také mohu doporučit:-) 


Vyhrábla jsem klubíčko Camilly ze syslírny, je to taková menší rychlovka k praktickému využití, musím za denního světla najít nějaké vhodné knoflíky.....pak vše dokončím a zveřejním....Ale zjišťuji, že dokončovacích restů mám víc.....asi bych s tím měla něco udělat:-) Použila jsem bambusový háček a u tohoto slabého není ploška a háček se dost protáčel, snažila jsem se víc utahovat, možná to bylo tím. Zbrušovat háček nechci, uvažuji o nějakém šikovnějším řešení, uvidím, co se osvědčí. 

V programu, kde eviduji předky a příbuzné jsem už překročila číslo 6 tisíc:-) Čekám na další matriky, snad budou dohledané údaje příbývat.

čtvrtek 16. února 2017

YARN ALONG 2017 - 7. týden

... vkládám o něco později, včera jsem musela něco vyřešit a na fotografování už nezbyl čas.....


Stejné háčkovaní - vzorek přibývá velmi pomalu a času jsem také moc neměla.....po chvilkách poslouchám audioknihu. Od autorky jsem už nějaké detektivní příběhy četla, tento je také zajímavý....
Z klasické papírové knihy si s chutí přečtu několik stránek před spaním (to ani jinak nejde:-) )

Když už jsem měla v ruce aparát - kocourek Bonie - na 9 měsících váží 4 650 gramů, máme s ním spousty zážitků a vůbec se nenudíme:-) 
Kabely už nechává bez povšimnutí, zůstalo u toho jednoho překousaného od mojí nabíječky k telefonu. Naučil se však další lumpárny....


....tentokrát spí, ale blesk fotoaparátu ho probudil....


...je to rošťák a hned si začal upravovat kožíšek - další fotografie jsou rozmazané.....

A do databáze předků a příbuzných přibylo několik dalších jmen....už mám 5931 osobu ve 2 065 rodinách. A znám několik dalších žijích vzdáleně spřízněných lidí:-) 





Vychodilová Eva

vystudovala žurnalistiku, mediální a mezinárodní studia na Karlově univerzitě. Jako novinářka a editorka spolupracovala s řadou tištěných a internetových médií. Nyní se vedle péče o tři děti věnuje psaní pohádek a práci pro neziskový sektor.  V roce 2015 vydala v nakladatelství Kava-Pech pohádku Tři kluci, Klekánice a Strašněpoud. O rok později připravila pro Nadační fond Impuls publikaci Hledá se 16 tisíc - sborník životních příběhů pacientů s roztroušenou sklerózou na pozadí unikátního osvětového projektu o této nemoci.
(text je ze zadní strany knihy Nora)

Nora
Před lety rozkopnuté puzzle vyvolává otázky. Tak svíravé, že by bylo možná lepší nechat skládačku už navždy nedostavěnou. Jenže Kristýna teď našla jeden z chybějících dílků. A tak pátrá dál a slepuje obraz svého dospívání vzpomínkami, které se na ni valí ze všech koutů. Příběh jedné obyčejné rodiny a dvou dávných kamarádek, které se sobě ztratily. Mnohem dál než do Norska. Anebo kamkoliv jinam...
(text je ze zadní strany knihy)

Knížka se mi líbila, budu se těšit na další autorčino dílo.

úterý 14. února 2017

Sypal Jaromír

Psí život na sídlišti
Úsměvně napsané příběhy psů a jejich kamarádů. Skvělá kniha pro chvíle oddechu:-)

neděle 12. února 2017

Bryndová Jana

vystudovala Fakultu sociálních věd UK a francouzskou školu Centre de formation des journalistes v Paříži. Na obou institucích se věnovala televizní žurnalistice. Přispívala do různých novin a časopisů. Později pracovala v televizi Nova a v České televizi, kde se také podílela na realizaci dokumentárních snímků. Pracovala jako tisková mluvčí filmu Vojtěcha Jasného, pro který spoluvytvářela mediální PR kampaň. Během poslední doby spolupracovala s různými reklamními agenturami a společnostmi, pro které realizovala reklamní snímky. Novela Máslo na hlavě je jejím literárním debutem.(text je z internetu)

Nechci rajskou, chci lásku!
Příběhy mladé české autorky, plné svérázného humoru. Dana nemá štěstí na "vhodné" partnery - právě chodí s nespolehlivým a náladovým Jáchymem... Michal opustí svou rodinu a odjede k „egyptské princezně“… Karolínin přítel Tomáš jede navštívit svou bývalou milenku do Francie... Květa se navzdory velkému věkovému rozdílu kamarádí s Janou, jejich přátelství však podstoupí zkoušku v podobě pianisty Roba... Honza panuje všem hospodám v okolí a má problém navázat trvalejší vztah… Všichni hledají lásku a chtějí být milováni, zároveň se ale neustále potýkají se svou neschopností vztah realizovat. Proč hlavní roli hraje právě láska, vysvětluje sama autorka: „Přestože je to tak trochu obehrané téma, neznám okolo sebe nikoho, včetně mého psa, kdo by ji nepotřeboval."
(text je z internetu)


Ani ryba ani rak
Máslo na hlavě

čtvrtek 9. února 2017

Nivenová, Jennifer


je bestsellerová autorka New York Times. Všechny malé zázraky (All the Bright Places) je její první kniha určená pro mladé čtenáře. Napsala čtyři romány pro dospělé: American Blonde, Becoming Clementine, Velva Jean se učí létat a Velva Jean se učí řídit.  Je také autorkou tří populárně naučných knih: The Ice Master, Ada Blackjack a Aqua Net Diaries, monografie o jejích zkušenostech ze střední školy. Vyrůstala v Indianě, nyní žije se svým snoubencem a třemi literárními kočkami v Los Angeles, které je stále jejím oblíbeným místem pro toulky.
(text je z internetu)


Všechny malé zázraky
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce.
Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba při tom učiní zajímavé objevy...
(text je z internetu)

středa 8. února 2017

YARN ALONG 2017 - 6. týden

...čas od minulé středy přímo prolétl kolem. Nebylo mi znovu dobře, čtyři dny jsem proto ležela a spala a spala či pila bylinkové čaje na kašel, léčila bolavé ucho.........snad mi to všechno pomohlo:-)


Tato knížka patří k těm, které začínají otázkou, proto jsem si ji v knihovně objednala, ke splnění bodu Čtenářské výzvy 2017, Jenom času na čtení teď mám znovu minimum, tj. chvíli před spaním:-)

Jak jsem v jednom ze včerejších příspěvků psala, háčkuji k návlekům kapucovou šálu, snad to stihnu abych ji mohla nosit ještě tuto zimu. 

Dnes navečer se mi úplně náhodou podařilo splnit jeden z mých cílů v hledání předků:-) mám z toho velkou radost a těším se na další bádání. Víc napíšu později, až údaje prověřím s odstupem nějakého času:-)
Aktuálně mám 5 712 osob ve 2003 rodinách:-)

Kocourek trucuje, zvykl si, že jsem byla doma. Teď mi dává zřetelně najevo, že mu vadí, když ráno za tmy odjedu a za tmy se vrátím....

V pondělí jsem byla na paličkování, příští týden kurz není. Chci vyzkoušet vláčku, mám na to dva týdny:-) tak snad to vyjde.

úterý 7. února 2017

Čelenka a návleky na ruce

ze zbylé Lady luxus. Vše jsem stihla uplést u televize o víkendu, ještě musím začistit konce a to dělám velmi nerada. 


Čelenka je  úplně vespod, začato na 20 ok + 2 oka krajová, pět ok za začátku a na konci řady je pleteno střídavě hladce a obrace, prostředních deset - 2 obrace, 6 hladce, 2 obrace. Pro copánek je v každé osmé řadě křížení - tři oka za práci. Pletla jsem na jehlicích číslo 4 do délky podle obvodu hlavy, čelenku jsem nesešívala, ale spletla (tento způsob spojení je pružnější). 

Na návleky mi zbylo 50 gramů materiálu. Jsou pleteny na krátkých jehlicích v kruhových řadách stejným vzorem jako čelenka. Začínala jsem na 37 ok, rozdělila jsem si je na tři jehlice a čtvrtou oplétám. Když jsem pomocí háčku dávala tři oka za práci ke křížení copánku, bylo to docela zajímavé:-)  Pletla jsem v kruhových řadách z lícové strany, pro usnadnění počítání řad jsem používala značkovače:-) 

Návleky na ruce z Rainbow - multicolor

jsou silnější a teplejší.  Háčkovala jsem ze dvou různých klubek, u kterých začínal návin stejnou délkou stejné barvy, po chvíli se "vzorování" rozjelo: Háčkovala jsem večer u televize a nevšimla jsem si toho:-( a párat se mi druhý den nechtělo. Tato příze asi nemá pravidelné střídání barev ve stejné vzdálenosti i když na předchozích návlecích barevnost vyšla dobře. Spotřeba 84 gramů příze, háček číslo 3,5. 


Začínala jsem do obloučků z řetízkových ok a dlouhého sloupku - viz. předchozí příspěvek. Počet obloučků (já mám 16) určuje obvod ruky, začátek je spojený do kruhu, pracuje se v kruhových řadách, na začátku řady jsou dvě řetízková oka, konec řady se připojí pevným okem. Do každého obloučku jsem uháčkovala tři dlouhé sloupky, v druhé a dalších řadách střídám reliéfní sloupky, jeden přední a jeden zadní. Háčkujeme do požadované délky návleku. Původně jsem chtěla nosit návleky obloučkovým začátkem k lokti, ale když se později změnila barevnost, budu je tedy navlékat ozdobných krajem k dlani. 


Návleky nosím velmi ráda, hřejí zápěstí a dlaně mám volné k držení volantu:-)

A k těmto návlekům jsem stejným vzorem začala háčkovat scoodies, pracuji bez návodu, inspirovala jsem se pletenou variantou - viz. starší příspěvek. 

Návleky na ruce z babiččina obdélníku

už nosím víc jak týden. Jsou z příze Rainbow - multicolor, spotřeba 58 gramů, háček číslo 3,5.



Upravený návod na čtvereček na deku, začínala jsem do základu ze tří řetízkových ok a jednoho dlouhého sloupku, tyto obloučky byly čtyři. Je to můj oblíbený způsob začínání, ani nevím kde jsem se ho naučila, je to už hodně let:-),  Obloučky vypadají takto:


Do kruhu jsem háčkovala klasické skupinky ze tří dlouhých sloupků.  Mezi skupinkami nejsou řetízková oka, chtěla jsem hustý vzor, proto je jedno řetízkové oko pouze v rozích obdélníku. Počet řad určil obvodu ruky. 

Návleky jsou víc do tyrkysova, blesk zkreslil odstíny, přidávám jednu fotografii bez přisvícení kde barvy víc odpovídají skutečnosti.


Kratší strany obdélníku jsou sháčkovány, zbývající jsou obháčkovány řadou krátkých sloupků.

pátek 3. února 2017

Kinnunen Tommi

(nar. 1973) pochází ze severofinského města Kuusamo. V současnosti učí finský jazyk a literaturu na gymnáziu v jihofinském Turku. Kniha Čtyřcestí je jeho románovou prvotinou a byla nominována na cenu Finlandia.
(text je z internetu)

Čtyřcestí
V románu Čtyřcestí se, jak název napovídá, protínají osudy čtyř členů jedné rodiny z nejmenovaného městečka na severu Finska. Každá z hlavních postav vnímá historické i běžné rodinné události svým způsobem, každá něco skrývá. Tajemství však člověku vždy berou sílu a izolují jej od ostatních, komunikace začíná váznout, rodinné vztahy se narušují. Příběh začíná v roce 1895, kdy mladá Maria začíná úspěšnou a dlouholetou kariéru porodní báby, a uzavírá se o sto let později, kdy Mariina nemanželská dcera, fotografka Lahja umírá na nemocničním lůžku obklopena svými blízkými. Dalšími vypravěči jsou manžel Lahji, válečný hrdina Onni, a její snacha Kaarina, která se snaží narušit zavedené rodinné pořádky. Čtyřcestí je empatický román o lidech, kteří se nebojí hnát své sny až do zakázaných výšek, i když tuší, že za to mohou draze zaplatit. 
(text je z internetu)

Velmi čtivá knížka:-)

středa 1. února 2017

YARN ALONG 2017 - 5. týden

Dnes večer začnu číst další půjčenou knížku, kterou jsem si vybrala od Čtenářské výzvy 2017, je od severského autora.


Z materiálu zbylého od kapucové šály jsem v neděli začala plést čelenku a chtěla bych i návleky na ruce. Snad mi vydá příze:-).


Pomocník sledoval, zda pracuji s fotoaparátem správně:-)  Jen jsem odložila aparát, tak si lehl, no spíš se roztáhl, na křesle a spí a spí.....s tlapkou na dece, co kdybych mu chtěla odejít.....

A v pondělí jsem byla, letos poprvé, na kurzu paličkování. Do příštího kurzu bych chtěla dodělat rozpaličkované a uvolnit si herduli, ráda bych se naučila nový vzorek, Těším se co mi připraví lektorka:-) Jedna paní z kurzu nám nechala na zakázku udělat krásné skleněné hlavičky pro paličkované figurky pro čtyři roční období. Na internetu jsem našla i podvinky - tak jen zvládnou potřebné techniky....Mám i skleněné hlavičky pro andílky (včetně podvinků), skleněný svícen, skleněné zápichy do květináčů....
.....plánů hodně, času málo.....

A v programu, ve kterém eviduji dohledané předky a jejich příbuzné, mám aktuálně 5 580 osob.


úterý 31. ledna 2017

Ze syslírny - shrnutí za leden 2017

Upletla jsem kapucovou šálu a návleky na ruce, materiál jsem koupila, byl to dárek a doma jsem vhodnou vlnu neměla.  Koupila jsem dvě klubíčka a toto množství nestačilo, přikoupila jsem tedy třetí a ze zbytku už pletu čelenku a chtěla bych i návleky - oboje pro sebe, danou barvu v šatníku nemám a hodí se mi ke kabátu i bundě.

Uháčkovala jsem si dvoje návleky na ruce a mám v plánu i háčkovanou kapucovou šálu pro sebe (nerada nosím čepice a letošní mrazy mne přesvědčily, že bych se měla víc chránit) :-) Materiál jsem opět koupila, chtěla jsem melír do modra a nic podobného syslírna nenabízela. 

Z materiálu ze syslírny jsem upletla čelenku pro manžela, ještě projdu zásoby a vyberu přízi na pánskou pletenou čepici, na internetu jsem viděla zajímavé vzorky. Mám připravený návod na pánský nákrčník:-) 

Plánů hodně, času málo a musím šetřit ruce, po prvním dnu pletení to bylo večer náročné, ale druhý den už ruce nebolely a nebrněly.

Při pletení jsem poslouchala audioknihu  a bylo to moc fajn:-)

Moje čtení v roce 2017 - shrnutí za leden 2017

Z důvodu nemoci, a tím i pracovní neschopnosti, se mi podařilo v lednu 2017 přečíst 16 knížek a poslechnout si jednu audioknihu. Čtenářskou výzvu 2017 mám splněnou ze 60 procent a už si začínám zapisovat knihy do "druhého kola". Některé knížky mě bavily víc, jiné méně. Určitě nebudu číst další díly Sirotčince slečny Peregrinové. Fantasy a sci-fi nejsou mými oblíbenými žánry.

Scoodies

aneb spojení kapuce a šály.  Jsem členem Knižního klubu a poslední dobou se mi těžko vybírají tituly z jednotlivých katalogů, protože beletrii nekupuji. Ze zimní nabídky jsem si nakonec koupila knížku Scoodies - pletení kapucových šál a jedním z návodů jsem se nechala inspirovat.


Použila jsem Ladu luxus, spotřeba něco málo přes dvacet dekagramů, pletací jehlice č. 5,5, vzorek je dvě oka hladce, jedno obrace, návod z knížky maličko upravený:-) Olemování je z Alize decofur , pleteno na kruhové jehlici č. 6 - střapatá příze je na dotyk příjemná, plete se z ní hůř a špatně se dá párat (zkoušela jsem na kousku a pak potřebovala vypárat a nahodit oka po celém obvodu). 

K scoodies jsem upletla i návleky na ruce, ty obrázek nemají. Pleteno na 4 jehlicích:-) není to chyba v počtu, oka jsem si rozdělila na tři krátké jehlice a čtvrtou jsem oplétala. Poradila mi to mamka a opravdu se mi takhle plete lépe:-)


Obrázek je výřez z fotografie pro yarn along 2017 z minulého týdne:-)



Riggs Ransom

se narodil na dvě stě let staré farmě v Marylandu, kde chtěl jako dítě zůstat a stát se farmářem. V pěti letech se však s rodiči přestěhoval na Floridu, v současnosti má svůj domov v kraji podivných dětí – v Los Angeles. Prozatím stačil nasbírat diplomy na Kenyon College a na Fakultě filmové a televizní tvorby University of Southern California, oženit se a natočit několik cenami ověnčených krátkých filmů. Melouchaří jako blogger a autor-cestovatel, jeho eseje z cest Strange Geographies najdete na adrese mentalfloss.com nebo ransomriggs.com.
(text je z internetu)
 
Sirotčinec slečny Peregrinové - kniha třetí - knihovna duší
Dětem ze sirotčince slečny Peregrinové se krátí čas. Nebezpečný šílenec zůstává na svobodě a jejich milovaná slečna Peregrinová je stále v nebezpečí.. Na nebezpečnou záchrannou misi jsou nuceni se vydat Jacob Portman a Emma Bloom. Budou cestovat válkou zničenou krajinou, potkají nové spojence a budou čelit nebezpečím větším než doposud. Vrátí se Jacob zpět mezi své přátele jako hrdina? Dobrodružná kniha je nabitá akcí a mimo jiné obsahuje 50 nových fotografií. ¨
(text je z internetu)

pondělí 30. ledna 2017

MAY Peter

Výjimeční lidé
čte David Matásek
Sázka odstartuje pátrání biologa v nevyřešených francouzských případech v prvním dílu série Akta Enzo Deset let stará záhada — zmizení geniálního Jacquese Gaillarda, přednášejícího na elitní francouzské vysoké škole École nationale d’administration, vychovávající francouzské premiéry a prezidenty — se stane předmětem sázky. Enzo Macleod, který opustil Skotsko i slibnou kariéruve forenzních vědách a nyní vyučuje biologii ve francouzském Toulouse, si ji nemůže dovolit prohrát. Doufá, že se mu s využitím nových vědeckých metod podaří zjistit, co se s Jacquesem Gaillardem stalo.Enzo přijíždí do Paříže, aby se tu setkal s novinářem Rogerem Raffinem, autorem knihy o sedmi slavných nevyřešených vraždách, mezi něž zařadil i případ Jacquese Gaillarda. Neidentifikovaná lebka v kufru nalezeném v pařížských katakombách Enza záhy navede na stopu rafinovaně ukrytých Gaillardových ostatků.
  (text je z internetu)

Misha Christine

Kristína Mišovičová, rod. Bertová, sa narodila v roku 1981 v Bratislave. V súčasnosti žije so svojím manželom a dvomi deťmi na Záhorí. V apríli 2008 vyšla vo vydavateľstve Motýľ jej prvotina pod názvom NEZABUDNI MILOVAŤ, v októbri 2008 druhý román s názvom KEĎ RAZ POCHOPÍŠ a v máji 2010 jej novinka LEN LÁSKA POZNÁ ODPOVEĎ.
(text je z internetu)

Jednou pochopíš
Když jednoho dne Monika podvede manžela s Michalem, nenapadne ji, jak vážné důsledky to přinese. Trápí ji sice výčitky svědomí, ale pomalu jí dojde, že pro svého muže už nic neznamená. Navíc zjistí, že osudná noc nezůstala bez následků. Třebaže k Michalovi cítí přímo magickou přitažlivost, chce mu své těhotenství zatajit a navždy na něho zapomenout...
(text je z internetu)

neděle 29. ledna 2017

Clementsová Abby

je britská spisovatelka. Je i oblíbenou autorkou několika ženských románů, z nichž již dva byly přeloženy do češtiny - Setkání o Vánocích (Argo, 2015) a Zmrzlinové sedmé nebe (Argo, 2015). Abby si v zimních měsících ráda hoví na pohovce, pije čokoládu a jí perníčky. Žije v rodném Londýně se svým manželem a synem.
(text je z internetu)

Zmrzlinové sedmé nebe
Když Imogen a Anně náhle zemře babička a odkáže jim cukrárnu na pláži, jejich životy se převrátí naruby. Jenže staromilská retro cukrárna potřebuje zoufale získat zákazníky, jinak dědictví babičky Vivien zmizí nadobro. Blíží se léto a Anna s Imogen se rozhodnou, že to nevzdají a že právě jejich zmrzlinárna se dostane na mapu gurmánských zážitků na jižním pobřeží Anglie. Jenže zatímco Imogen zůstane za pultem, Anna se vydá do Itálie pochytat nejnovější trendy ve světě zmrzliny – a přitom zjistí, že práce po boku špičkových odborníků může přinést nejen nové znalosti… 
(text je z internetu)

Když jsem prosila knihovnici, aby mi vybrala několik knížek, vůbec jsem netušila, že mezi nimi bude i jedna, která začíná otázkou. Tak mám naprosto nečekaně splněn další bod do Čtenářské výzvy 2017:-)  Mám přečtených dvanáct knížek, které vyhovují stanoveným podmínkám - splněno mám tedy 60%   To je vlastně jediné pozitivum mé nemoci, ale už je lépe a zítra se zapojím do pracovního procesu:-) 

pátek 27. ledna 2017

Cojean Annick

je významná francouzská novinářka. Vyrůstala ve Velké Británii, její bratr Michel Alain je zakladatelem řetězce restaurací Cojean. Od roku 1981 pracuje jako reportérka pro francouzský deník Le Monde. Ve svých článcích se zabývá tematikou omezování lidských práv a svobod. V roce 1996 získala cenu Albert-Londres za projekt mapující osudy lidí, kteří přežili holocaust. Je autorkou a moderátorkou televizního pořadu Empreintes, který seznamuje diváky televizní stanice France 5 se zajímavými osobnostmi francouzského veřejného a kulturního života. Největšího úspěchu dosáhla knihou Kořistí v Kaddáfího harému, za níž získala řadu cen. Se svou přednáškou seznamující posluchače s taktikou Mummara Kaddáfího - využívání znásilňování jako prostředku k ovládání lidí, objela většinu zemí Západní Evropy. Kniha Kořistí v Kaddáfího harému se stala bestsellerem nejen ve Francii, ale také v Německu, Španělsku a Velké Británii.
(text je z internetu)

Kořistí v Kaddáfího harému
Výjimečná kniha odkrývá pravděpodobně poslední tajemství libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, které pobouřilo celý svět. V listopadu 2011 publikovala francouzská novinářka Annick Cojean článek o libyjské dívce Surajje, kterou si Kaddáfí v jejích patnácti letech vybral při své návštěvě ve škole a nechal odvléct do svého paláce, kde ji několik let věznil jako sexuální otrokyni. Ukázalo se, že Kaddáfí věznil dívek jako ona stovky, a tak se Annick Cojean rozhodla napsat tuto knihu. Její první část přibližuje životní osudy Surajji, druhá zavádí čtenáře do zákulisí libyjské diktatury, do pavučiny korupce, teroru, zločinu, fyzického i psychického znásilňování libyjských občanů.
(text je z internetu)

čtvrtek 26. ledna 2017

Gillerová Katarína

se narodila v Kremnici a vyrostla v Žiaru nad Hronom, kde vystudovala střední ekonomickou školu. Už tehdy publikovala v časopisech povídky a básničky, přispívala i do rozhlasu. Po maturitě odešla do Bratislavy, kde vystudovala při zaměstnání Ekonomickou univerzitu a kde v současné době žije. Je vdaná, má jednoho syna a pracuje jako ekonomka. Nějaký čas učila i na střední škole a v současné době vede účetnictví soukromým podnikatelům. V roce 2001 vydala knížku pro děti Moja kamarátka knižka, v roce 2002 humoristickou knihu Úžasssná dovolená a v roce 2004 pak vyšel velmi úspěšný román Láska si nevybírá (Láska si nevyberá). V tomto roce vydala další knihu s názvem Dotkni sa ma, láska.
Autorka, která je označována za slovenskou Danielle Steelovou, o své literární tvorbě říká: „Píšu, když mám všechno hotové, po večerech a víkendech. Je to takový můj odpočinek od účetních čísel a neustálých změn daňových zákonů.“

(text je z internetu)

Konečně se rozhodni
Natália je rozvedená matka dospívající dcery, zaměstnaná v půjčovně svatebních šatů. Se svými zákaznicemi prožívá jejich radost i nejistotu a dokáže jim poradit, ale sama si neví rady. V osobním životě až dosud příliš štěstí nezažila, manželství s Lacem, který ji stále jen ponižoval, pro ni bylo utrpením a ani vztah se ženatým mužem neskončil tak, jak si představovala. Teď se zdá, že konečně našla toho pravého. Jenže když už si myslí, že je pevně rozhodnutá, najde v poště e-mail, který všechno změní. A Natálie znovu stojí před dilematem, kterého z mužů, jimž patřilo její srdce, má zvolit. 
(text je z internetu)

středa 25. ledna 2017

YARN ALONG 2017 - 4. týden

...háčkování z minulého týdne je dokončené a čeká na vyfotografování....pletu na přání scoodies a návleky na ruce:-) - začala jsem dnes k večeru:-)


....další z knížek, které vybrala na moji prosbu knihovnice....je to šokující příběh mladé dívky, víc napíšu až po dočtení....

...a mám stále chlupatého asistenta, pokud jenom dohlíží, tak to nevadí, horší je, když chce pomáhat a zaujme ho třeba klubíčko:-)


....nelíbil se mu blesk, tak raději zavřel oči:-) a  nakonec se otočil....focení nemá rád.

pondělí 23. ledna 2017

JAMESOVÁ P. D.

Phyllis Dorothy James, baronka z Holland Parku, OBE (3. srpna 1920 Oxford – 27. listopadu 2014 Oxford), známá jako P.D. Jamesová, byla anglická spisovatelka detektivních příběhů a doživotní členka britské Sněmovny lordů za Konzervativní stranu. Proslavila se hlavně díky detektivním románům s postavou detektiva a básníka Adama Dalglieshe.
Narodila se v Oxfordu v rodině daňového inspektora Sidneyho Jamese. Navštěvovala školu v Ludlow a později střední dívčí školu v Cambridgi. Po střední škole začala v Cambridgi pracovat na daňovém úřadě a poté v divadle. Tam se také seznámila se svým budoucím manželem, Connorem Bantry Whitem, se kterým má dvě dcery. Jejich manželství bylo poznamenáno tím, že se u Connora Whita po návratu z války rozvinula psychická porucha a většinu života musel strávit v psychiatrických ústavech. Jamesová rodinu finančně podporovala tím, že pracovala jako úřednice, např. na ředitelství nemocnic. Po smrti svého manžela v roce 1964 začala pracovat na kriminalistickém oddělení ministerstva vnitra, kde zůstala až do odchodu do důchodu v roce 1979.
Začala psát v polovině 50. let. První detektivní romány P.D. Jamesové se často odehrávají v prostředí britských státních institucí, jakými jsou zdravotnické a kriminalistické ústavy, jejichž prostředí Jamesová díky své práci dobře znala. Její pozdější romány se většinou odehrávají v uzavřených komunitách, např. v nakladatelství, teologické koleji, na ostrově nebo na soukromé klinice. Typickým znakem všech jejích detektivních románů je komplexní příběh, propracované postavy a posun od čistě detektivního románu k obecné fikci s realistickými prvky. Jamesová se nesoustředí jen na zápletku a odhalení zločince, ale klade důraz na charakteristiku postav, prostředí a na ničivé následky zločinu a jeho vliv na životy všech zúčastněných. Nejznámější část díla P.D. Jamesové tvoří série knih, jejichž hlavním hrdinou je Adam Dalgliesh. V dalších dvou románech je hlavní postavou majitelka detektivní kanceláře Cordelia Grayová.

(text je z internetu)

Z příčin nikoli přirozených
Maurice Seton byl slavným autorem detektivek – ale žádná z vražd, které vykreslila jeho představivost, se nevyrovná hrůznosti jeho vlastní smrti. Když je Setonovo tělo nalezeno na dně plující loďky, začne se mezi jeho podivnými sousedy šířit děs... Teď je na superintendantovi Dalglieshovi a jeho výstřední tetě, aby odhalili šokující pravdu o Setonově minulosti. Jenže pak nastane nečekaný obrat v podobě další vraždy... 
(text je z internetu)