Sám autor píše v úvodu:
"Román tento jest psán na podkladě dokumentů. Práce moje míří proti východočeskému otrokářství harfenickému, jež od r. 1904 zase se v naší zemi silně rozmáhá na hanbu českého jména i na naši hmotnou škodu. Tendenční tento román má za přední účel obrátiti zřetel povolaných činitelů k otázce harfenické a prosím proto, aby s tohoto stanoviska byl hlavně posuzován."
žebrochtivec - v hantýrce harfenické je ten, kdo dychtí po "žebru" harfě
.jpg)
V knihovně jsem si půjčila druhé vydání z roku 1916.
Když jsem při sestavování rodokmenu četla ve sčítacích operátech z minulého století povolání harfeník nebo harfenice, myslela jsem si, že to byli muzikanti. Vůbec jsem netušila, že to byli otroci, kteří vydělávali hlavně svým pánům a velitelům. Působili po Evropě a části Asie, některé skupiny byly až v Egyptě. Zejména mladé dívky se "produkovaly" v krčmách, žebraly po domech, stíhala je policie pro tuláctví a často byli uvězněny, domů se vracely těžce nemocné či porodit nemanželské dítě.
Také bych si myslela, že jsou to muzikanti.
OdpovědětVymazatKrásné dny s knihou v ruce :o).
Ála
To muselo být náročné i to jen číst :-) Taky bych si myslela, že jsou to muzikanti...
OdpovědětVymazatTak to muselo být moc zajímavé čtení a ještě v tomto způsobu jazyka českého napsané, máte v knihovně asi i poklady, koukám. Krásný den Zuzko a mávám za vodu! Marcela
OdpovědětVymazatZajímavý tip.
OdpovědětVymazat