čtvrtek 30. března 2017

Hůlová Petra

 je česká spisovatelka. Po maturitě na gymnáziu a neúspěšném pokusu studovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy studovala kulturologii na Filozofické fakultě téže univerzity, později přidala i mongolistiku. V letech 2000 až 2001 pobývala v Mongolsku, kde se odehrává děj jejího prvního románu, Paměť mojí babičce, jenž autorku proslavil. Pobývala také ve Spojených státech amerických, kde se odehrává děj její knihy Cirkus Les Mémoires. V současnosti studuje kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v doktorandském programu. Od roku 2007 pravidelně přispívá do časopisu Respekt. Žije v Praze.
(text je z internetu)

Paměť mojí babičce
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové je mimořádně vyzrálým prozaickým dílem. Jeho děj se odehrává v Mongolsku, osou příběhu je strhující vyprávění žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily, protrpěly. Kniha je psána živým jazykem s množstvím místních slangových výrazů, vtahujících čtenáře do neopakovatelné atmosféry života v Mongolsku. 
(text je z internetu)

Umělohmotný třípokoj
Čtvrtý román mladé prozaičky, autorky úspěšných románů Paměť mojí babičce, Přes matný sklo a Cirkus Les Mémoires, přináší do české literatury téma palčivé a přitom výrazně kontroverzní: vyprávění zachycuje zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život, vzpomíná na to, co prožila, a místy s humorem a nadsázkou líčí svá léta strávená vykonáváním nejstaršího řemesla. V psaní Petry Hůlové představuje kniha výrazný posun k výrazové sevřenosti, nová je zde i humorná stránka vyprávění hlavní hrdinky. 
(text je z internetu)

středa 29. března 2017

Hawkins Paula

narozena 26. srpna 1972, je britská spisovatelka. Narodila se a vyrůstala v Harare, Zimbabwe. Její otec byl profesorem ekonomie a finanční novinář. V roce 1989 se přestěhovala do Londýna a později studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu. Pracovala jako novinářka pro The Times. Poté pracovala pro řadu nakladatelství na volné noze a napsala knihu finančního poradenství pro ženy, The Money Goddness. Kolem roku 2009 začala psát romantické komediální fikce pod názvem Amy Silver, napsala čtyři romány, včetně Vyznání Neochotného Recessionisty. Její nejprodávanější román Dívka ve vlaku, byl složitý thriller s tématikou domácího násilí, zneužívání alkoholu a drog. Román ji zabral 6 měsíců psaní, kdy byla v obtížné finanční situaci a musela půjčit od svého otce, aby bylo možné knihu dokončit. Nyní žije v jižním Londýně. (text je z internetu)
Dívka ve vlaku
Čtou: Tereza Bebarová - Megan, Petra Špalková - Rachel, Lucie Pernetová - Anna

Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc? Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…(text je z internetu)


Měla jsem v knihovně zamluvenou knížku, ale když jsem v polici uviděla audioknihu, hned jsem po ní sáhla:-)  Poslouchala jsem po chvilkách, příběh má nečekané rozuzlení....

YARN ALONG 2017 - 13. týden

V knihovně jsem přišla na řadu a mohla si půjčit další knihu Roberta Galbraitha - Ve službách zla. Je to třetí případ Cormorana Strika a přečetla jsem ho téměř jedním dechem a už se těším na další:-)
Do čtenářské výzvy čtu prvotinu autorky Petry Hůlové...


...pletu stále stejný projekt, ale klubíčko je čím dál menší:-)....

Aktuálně mám dohledaných 6 790 osob v 2 336 rodinách:-)

Na paličkování jsem zakončila vláčku a začala paličkovat ze zbytků příze navinutých na paličkách vánoční ozdobu. Chtěla jsem upaličkovat kuřátko, ale neměla jsem s sebou žlutou přízi, také mám na paličkách různé zbytky, tak je nejdřív zpracuji. 

středa 22. března 2017

YARN ALONG 2017 - 12. týden

....poslouchám ještě audioknihu z minulého týdne a jsem moc ráda, že jsi si ji půjčila. Přečetla jsem Nebeský strom a nyní čtu volné pokračování dobrodružného románu.....


....na pletenině přibylo pár řad, pletu hlavně při televizi a na ni se dívám minimálně, proto mi to tak dlouho trvá:-)

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce, už ji budu dokončovat. Snad budu mít na paličky a herduli víc času. Dostala jsem krásné podvinky k Velikonocům:-)

Stále přidávám jména a data do programu, ve kterém eviduji své předky a příbuzné:-) mám už 6 620 osob ve 2 270 rodinách:-)

Pargeter Edith

* 28. 9. 1913 - + 14. 10. 1995
Edith Mary Pargeter je anglická spisovatelka welškého původu, autorka zejména historických a detektivních románů, bohemistka a překladatelka z češtiny. Po absovování gymnázia pracovala jako asistentka v lékárně, za 2.sv. války vstoupila do Královského námořnictva, jako „wrenka“( byla vyznamenána medailí Britského imperia za službu vlasti) a po odchodu z armády se začala věnovat psaní. Nikdy navštěvovala vysokou školu, byla samouk, Birminghamská Universita jí udělila čestný titul magistra.
Její první knihy byly válečné romány, těžily ze služby v armádě, nicméně výraznějšího ohlasu se dočkala v 60. letech historickou trilogií Nebeský strom, Zelená ratolest a Šarlatové zrnko a zejména se pak prosadila řadou historických detektivek s postavou bratra Cadfaela, napsanou pod pseudonymem Ellis Petersová.
Napsala pod různými pseudonymy (John Redfern, Jolyon Carr, Peter Benedict) více jak 70 knih a mimo to, protože si oblíbila jak Prahu, tak i naši kulturu a literaturu, se naučila dobře česky natolik že dokonce naše spisovatele překládala do angličtiny (např. Nerudu, Hrabala).
Celý svůj život v podstatě prožila v rodném kraji – v hrabství Shropshire, kde také zemřela v roce 1995 ve věku 82 let po mrtvici.
(text je z internetu)

Nebeský strom
Zřejmě nejúspěšnější historický román známé anglické autorky líčí na barvitém pozadí Anglie počátku 13. století umělecký růst i životní tragédii mladého sochaře a stavitele Harryho Talvace, obdařeného výjimečným nadáním i věrnou láskou milované Gilleis, opakovaně však stíhaného nemilosrdným osudem. Pargeterové se v dramatickém ději - rozvíjeném dále v románech Zelená ratolest a Šarlatové zrnko - zdařilo podat působivý příběh lásky a přátelství a zároveň vykreslit středověkou Anglii v široké škále jejích živých a přesvědčivých podob.
(text je z internetu)

Zelená ratolest
Druhá kniha trilogie, volné pokračování Nebeského stromu.
Mladý Harry Talvace, syn stavitele stejného jména, jenž ve službách Ralfa Isambarda postavil v Parfois velký chrám a byl svým žárlivým patronem poslán na smrt, byl vychován na dvoře velšského prince Llewellyna. Hluboko v srdci nosí touhu po pomstě, a když se zaplete do tragédie, jež postihla Llewellynovo manželství, vydá se sám na Parfois pomstít otcovu smrt. Na cestě se setká s dívkou Aelis, která mu ochotně pomáhá a je rozhodnuta čekat, až se z výpravy vrátí. Harry se s obávaným šlechticem utká, ale souboj nedopadne podle jeho představ. Když propadne kouzlu starého válečníka, události dostanou nečekaný spád, a po čase zjistí, že nepřátelství je stejně spletité jako láska a že bude muset své mínění o lordu z Parfois přehodnotit.

(text je z internetu)

Devátá Ivanka

se narodila se v roce 1935. Čtyřiatřicet let byla herečkou v Realistickém divadle. Jejím prvním manželem byl herec Miloš Hlavica, druhým taktéž kolega – Josef Vinklář. V posledních letech je úspěšnou spisovatelkou.
(text je z internetu)

Jen jednou mladá  
Mladá herečka Helena Stavinohová právě ukončila divadelní fakultu a nastoupila do svého prvního angažmá. Má dobře proříznutou pusu a hlavu plnou ideálů. A když ji zahrne svou pozorností slavný, uhrančivý a všemi obdivovaný herec Erik Appelt, bezhlavě se do něj zamiluje...
(text je z internetu)

středa 15. března 2017

YARN ALONG 2017 - 11. týden

....ještě mi zbývá dočíst knížka z minulého týdne. Poslouchám další audioknihu - Dívku ve vlaku. Knihu jsem si chtěla přečíst, proto jsem ji měla zamluvenou a čekala jsem, až přijdu na řadu. Když jsem do hudebního oddělení vracela půjčenou audioknihu, našla jsem v regálu zvukovou verzi - hned jsem po ní sáhla:-) A prý je i film:-)


Po chvilkách pletu nákrčník, příze je tenká a skoro nepruží, na jehlici mám hodně ok a tak mi pletenina přibývá velmi pozvolna.

Dnes jsme se neplánovaně zastavili u jednoho letitého manželova známého, chtěla jsem si ověřit údaje o jeho rodičích - je to můj osmý bratranec:-), máme společného 7xpra dědečka:-) a je to vlastně současný nositel příjmení:-) - tak jsem to tušila správně. Byla jsem mile překvapena, měl pochopení pro můj koníček a všechny údaje mi poskytl:-) Slíbil mi, že s podívá po dalších materiálech, které má doma. Tak se mám na co těšit. 

Kocourovi bylo včera deset měsíců - měla bych ho zvážit, ale před chvílí jsem ho pustila ven:-)

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce. 

pondělí 13. března 2017

Doležalová Marie

se narodila v Karviné, základní školu absolvovala v Trutnově. V roce 2007 maturovala na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, 6. ročník dokončila v roce 2009. Na první pokus se ale na tuto školu nedostala, pak se ovšem zúčastnila konkurzu na chystaný televizní film Jiřího Krejčíka. Roli sice nedostala, ale začala na sobě víc pracovat, i s pomocí Yvetty Kornové. Po dobu studia hrála v představeních Divadla Konzervatoře. Poté byla členkou souboru Strašnického divadla a hrála ve svém vlastním muzikálu Krysy.
 Je členkou hudební skupiny "Olats otesoc" (pozpátku Coseto stalo), jejíž základ tvoří spolužáci z konzervatoře, pro kterou skládá písničky. Koncerty kapely se vyznačují humorem, různými převleky a hereckými čísly.
 Marie Doležalová píše blog Kafe a cigárko o životě herečky, který získal Literu za blog roku v rámci cen Magnesia Litera 2015.
(text je z internetu)

Kafe@cigárko
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas?
 Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle.
 Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat.
 Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová.
 A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!
(text je z internetu)


V knihovně jsem na půjčení čekala v pořadí víc jak rok a půl, knížka jsem přečetla s velkou chutí:-) a líbila se mi.


pátek 10. března 2017

LARSSON Åsa

Pochází z Kiruny, malého městečka na severu Švédska. Než se začala věnovat psaní, pracovala jako daňová poradkyně. Svým prvním kriminálním románem s názvem Sluneční bouře vzbudila ve Švédsku čtenářský zájem
a získala ocenění za nejlepší debutový kriminální román. Stejný ohlas měly i její další detektivní romány, tvořící dohromady sérii, kterou spojuje postava Rebecky Martinssonové. Knihy Åsy Larssonové byly vydány již v patnácti zemích. Autorka žije se svými dvěma dětmi na jihu Švédska, v blízkosti Gripsholmu.
(text je z internetu)

Sluneční bouře
čte Jana Stryková
Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za dramatických okolností opustit a odejít do Stockholmu, kde pracuje jako daňová poradkyně. Nyní se vrací zpět, aby pomohla své dávné přítelkyni Sanně, jejíž bratr byl hrůzným způsobem zavražděn v kostele náboženského společenství, které kdysi založil. Krásná a zranitelná Sanna potřebuje Rebečinu pomoc, aby se očistila od podezření, jež na ni padlo po bratrově smrti. Rebecka se ocitne před nelehkým úkolem. Při hledání vraha se bude muset vypořádat nejen s policejními postupy, ale bude nucena čelit i dohadům kolujícím uvnitř uzavřené a vyděšené komunity. Bude muset zapátrat hluboko ve své paměti a ve svém svědomí, aby se postavila čelem k temnému tajemství, které za sebou v Kiruně zanechala a které je ukryto pod rouškou všeobecného mlčení. A bude se muset postavit vrahovi, jehož úmysly je těžké odhadnout... 
(text je z internetu) 

středa 8. března 2017

YARN ALONG 2017 - 10. týden

....přepočítala jsem potřebný počet ok, nahodila je na kruhovou jehlici a po chvilkách pletu z buretového hedvábí. 


Jedna z rozečtených knih, nosím ji s sebou v kabelce a čtu na různých místech, abych si zkrátila čekání.  Druhou rozečtenou knihu Kafe@cigárko od Marie Doležalové mám na nočním stolku a čtu ji před spaním. (V knihovně jsem na ni čekala víc jak rok a půl.)

Stále přidávám jména a data předků:-) 

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce. Přivezla jsem si podvinky na košíčky pro velikonoční vajíčka. Chybí mi nejvíc čas, už začala práce na zahradě a večer bývám unavená. 

Stále se nemohu zbavit kašle. Odpoledne jsem si koupila čaj na průdušky, snad zabere. Pokud někdo máte osvědčenou léčebnou metodu, budu ráda za každou radu. Podle lékaře mám plíce a průdušky bez nálezu, dokonce přemýšlím, zda to není nějaká alergie.

pondělí 6. března 2017

LÄCKBERG Camilla

Andělíčkářka
čtou: Zdeněk Junák, Sylva Talpová

Osmý případ Eriky Falckové a Patrika Hedströma O Velikonocích roku 1974 zmizela z ostrova Valö poblíž Fjällbacky rodina Elvanderových. V jídelně bylo prostřeno ke svátečnímu obědu, ale u stolu našli jen roční dceru Ebbu. O mnoho let později se Ebba do téhož domu vrací s manželem. Rozhodli se, že dům zrekonstruují, sotva však s opravami začnou, pokusí se někdo jejich dům podpálit. A když Ebba a Marten odstraní podlahu v jídelně, najdou pod prkny zaschlou krev. Zdá se, jako by jim zlo z minulosti bylo stále v patách. Při vyšetřování žhářského útoku Patrik Hedström a jeho kolegové neustále narážejí na starý, nevysvětlitelný případ zmizení. Ten velmi zajímá i Patrikovu ženu Eriku, která o záhadě chce napsat knihu. Nezbývá než se společně pustit do náročného pátrání. Dočká se letitá záhada konečně svého rozuzlení?
(text je z internetu)

čtvrtek 2. března 2017

Háčkovaná minitaštička na mobil

Musela jsem si koupit nový mobil, u starého se mi nafoukla baterie a roztrhla zadní kryt. Už byl letitý a nemělo cenu ho dávat opravovat.  Výběr byl velké dilema - tolik různých značek, modelů.....tak jsem si sepsala požadavky co od nového mobilu očekávám a podle toho zvolila - snad jsem vybrala dobře a přiznávám, že jsem se radila s více lidmi:-)

Mobil má pouzdro a na obrazovce nalepené tvrzené sklo, potřebovala jsem však něco pro jeho snadnější přenášení, kapsy totiž většinou nemám:-)


Vyhrabala jsem v syslírně přízi značky Camilla, použila jsem háček číslo 3. Návod nemám, háčkovala jsem z hlavy. I knoflíček je vybraný z letitých zásob:-) Vše je háčkované vcelku, ucho je přiháčkované, nic jsem nesešívala, pouze zatáhla konečky příze a přišila knoflík.

Začínala jsem to okének ze tří řetízkových ok a dlouhého sloupku - viz. starší příspěvek. Délka přizpůsobená velikosti mobilu.


Mezi skupinkami ze tří dlouhých sloupků není řetízkové oko. Háčkovala jsem v kruhových řadách, ale každou řadu jsem otáčela, aby pak nebylo přepnutí znatelné. V potřebné výšce jsem začala po stranách ujímat na "klopu".


Abych nemusela přecházet poslední skupinku pevným okem, použila jsem "fígl", který jsem se naučila při háčkování různých deček.


Poslední skupinku v řadě uzavírám postupně - nahodím na dlouhý sloupek, protáhnu nit okem předchozí řady a všechna oka nechám na háčku, stejně připravím i druhý a třetí dlouhý sloupek a teď je postupně od konce uzavřu. Nahodím a protáhnu dvě oka, znovu nahodím a znovu protáhnu dvě oka opakuji až mi zbude na háčku jedno očko. Může se takto uzavírat i víc dlouhých sloupků než jenom tři:-)  Z detailu fotografie je vidět, že to není tolik znát než když se přechází pevnými oky.

Minitaštička má z krátkých sloupků uháčkované ucho pro lepší držení nebo k navléknutí na zápěstí ruky. Řada je z pěti krátkých sloupků do požadované délky. 


Moje čtení v roce 2017 - shrnutí za únor 2017

Nejkratší měsíc v roce, přesto jsem přečetla sedm knih, od počátku roku to je tedy 23 různých knižních děl. Čtenářkou výzvu mám splněnou na 75 % a tři knížky mohu zahrnout do "mého druhého kola". Další knížku do výzvy jsem dočetla dnes, mám také rozposlouchanou jednu audioknihu. 
Na nočním stolku už mám opět půjčenou slušnou zásobu čtení:-) Zrovna přemýšlím, po jaké knížce sáhnout jako první:-)

Thompson Walker Karen

je absolventkou Kalifornské univerzity a programu tvůrčího psaní Columbijské univerzity. Narodila se a vyrostla v San Diegu, nyní žije v Brooklynu a pracuje ve vydavatelském průmyslu. Po tři roky vstávala časně a každé ráno hodinu pracovala na svém románu, než vyrazila do práce, aby přijímala a vydávala knihy jiných lidí.
(text je z internetu)

Věk zázraků
Téma románu je pozoruhodně aktuální ve světle událostí, které se odehrály v Japonsku. Nyní víme, že mohutné zemětřesení, jež zemí otřáslo 11. března 2011, posunulo planetu o několik palců z její osy, čímž se pozemský den o zlomek sekundy zkrátil. V románu Věk zázraků, vyprávěném hlasem jedenáctileté kalifornské dívky Julie, otřese planetou zemětřesení, které však způsobí opačný efekt...

Apokalyptický příběh očima jedenáctileté dívky, která se jednoho rána vzbudí a zjistí, že svět se začal zpomalovat. A dny se prodlužují a prodlužují…

(text je z internetu)

YARN ALONG 2017 - 9. týden

...opět s malým zpožděním...

Čtu další knížku do Čtenářské výzvy 2017 - děj se odehrává v budoucnosti - není to můj oblíbený žánr a tak mi přečtené stránky přibývají pomalu....


Vytáhla jsem klubíčko ze syslírny a upletla zkušební vzorek. Dlouho jsem přemýšlela co z buretového hedvábí, mám jenom dvě klubíčka, nakonec jsem vybrala nákrčník podle návodu na blogu VS. Plést budu na slabších jehlicích, tak ještě raději přepočítám oka potřebná na konkrétní obvod.

Na paličkování se snažím naučit vláčku:-)

Opět se zvýšil počet dohledaných osob a událostí v mém stromě života:-), tak jsem vymyslela a nakonec založila další blog, kam budu vkládat podklady pro rodinnou kroniku a své vzpomínky......zní to hrozně, stoletá ještě nejsem a celebrita už vůbec ne:-).
Inspirovala jsem se knížkami Věry Finy Máma a Velká máma. Možná to je i tím, že si občas s kolegy či přáteli vyprávíme, co bylo, kam jsme chodili, co si kupovali.....někdy to odstartuje seriál v televizi, někdy přečtená knížka......možná, že to máte také tak:-)